01Nemusíte vyprávět celý život

Když chceme zachytit vzpomínky pro blízké, může se zdát, že musíme začít od úplného začátku. Ve skutečnosti stačí jeden příběh. Jak jste se poznali, co vás naučili rodiče nebo která rodinná tradice pro vás nejvíc znamená.

Začněte otázkou: „Co bych chtěl, aby o mně jednou věděly moje děti?“ Odpověď nemusí být velká ani slavnostní. Často jsou nejcennější obyčejné detaily.

02Dejte vzpomínce konkrétní podobu

K fotografii napište, kdo na ní je a co se právě dělo. Přidejte místo, přibližný čas a třeba jednu větu, kterou si s tím okamžikem spojujete. To, co je dnes samozřejmé, může být za pár let cennou součástí příběhu.

U osobního vzkazu můžete poděkovat, povzbudit nebo se podělit o něco, co vám v životě pomohlo. Pište tak, jak byste mluvili ke konkrétnímu člověku, ne k neznámému publiku.

03Dopřejte si čas a soukromí

Nemusíte všechno dokončit najednou. Vraťte se k textu po několika dnech a nechte v něm jen to, co vám stále připadá důležité. U každého příběhu zvažte, komu ho chcete svěřit.

Poslední přání v Digitálním přání slouží osobním vzkazům a uchování vzpomínek. Nenahrazuje právní závěť. Pro osobní sdělení ale může být dobrým začátkem už pár řádků napsaných dnes.

„Příběhy nemusí být dokonalé, aby měly pro rodinu nevyčíslitelnou hodnotu.“
Vytvořit osobní přání